Evropské raky drtí račí mor. Zákeřná, původně severoamerická nemoc, která se u nás šíří víc než sto let. Na začátku 20. století zdecimovala populace raka říčního a kamenáče. Poslední dobou toto zákeřné plísňové onemocnění přenášejí nepůvodní druhy raků pocházející taky z Ameriky. Ti se snadno množí a navíc si během vývoje vybudovali vůči račímu moru odolnost.
Ale popořadě. V Podyjí žije rak říční, náš původní druh sladkovodního korýše. Dřív běžný, dnes kriticky ohrožený. Pozorovat ho můžeme třeba v údolí potoka Kajabach, kde turistická cesta vede hezky podél vody. Jenže ve zmíněném potoce našli i invazního Američana raka signálního, a zdaleka ne jednoho. Ve vranovské přehradě už je další severoamerický druh rak pruhovaný. Velký špatný. Obavy, že ten či ten potenciální přenašeč račího moru způsobí, že bude s našimi raky ámen, jsou na místě. Zatím se naštěstí nákaza nepotvrdila.
Kdo kromě raků samotných a vody jako takové šíří račí mor? Dost často lidé. Někdy najdou apatického nakaženého raka a myslí si, že určitě trpí kvůli nedostatečně čisté vodě, a tak ho popadnou a přenesou někam do čistšího potoka. Nebo spory přenesou na holínkách, podběrácích, lodích apod. Případně vypustí raky-přenašeče v chumlu s vysazovanými rybami nebo jako návnadu.
Jak se račí mor projevuje? Zasažení raci jsou neklidní, vylézají i ve dne z úkrytů, ačkoli za normálních okolností jsou aktivní v noci. Někdy chodí na vysoko zvednutých nohách a křečovitě se pohybují. Ztratí koordinaci a únikový reflex. Později jsou neteční, zůstávají ležet na boku nebo na zádech, upadávají jim nohy a klepeta. Většinou do dvou týdnů zahynou.
Budeme teda doufat, že naši raci odolají nebo se stihnout adaptovat.