K soutoku Dyje a Moravy

Loučení s Dyjí, tak jsem si nazvala cíl výletu k soutoku Dyje a Moravy. V Raabsu, kde se setkají Moravská Dyje pramenící u Třeště a Deutsche Thaya (Rakouská Dyje) pramenící poblíž dolnorakouského Schweiggers, jsme byli několikrát. Výlet na místo, kde se dyjská voda smísí s řekou Moravou, jsme ale plánovali a odkládali několik let. Až nedávno na něj došlo – a tady je fotozáznam.

Základní informace předem:

  • Cípek na jihovýchodě Moravy je známý jako Soutok. Už dlouho se mluví o vyhlášení CHKO Soutok, ale z různých důvodů k tomu zatím nedošlo. Části území jsou chráněny alespoň maloplošně nebo na základě mezinárodních úmluv.
  • Nejlepší je vydat se tam na kole, chůze po asfaltových silničkách (zčásti bývalých signálkách) by byla úmorná. Na rovinatých cestách ani nepotřebujete přehazovačku, jediný kopeček čeká v Lanžhotě. My jsme ujeli asi 55 kilometrů (ale dala by se vybrat i o něco kratší trasa) a děti vůbec neremcaly, pohodička.
  • Doporučuju odstartovat v Břeclavi, kam se pohodlně ze Znojma dopravíte vlakem (celodenní víkendová rodinná jízdenka IDS JMK + 4 kola = 430 Kč). Od břeclavského nádraží jste za tři minuty na krásné cyklostezce u řeky a ta vás po chvíli dovede ke vstupu do obory Soutok.
  • Často pojedete podél plotů ohraničujících oboru s jeleny, daňky a divokými prasaty. S tím souvisí omezení vstupu v době odchovu mláďat (což je teď aktuální a až do 15. června se tam nesmí po 21. hodině), na podzim v době říje nebo lovu. Obora Soutok je údajně největší v ČR.
  • Výlet si naplánujte tak, abyste se vyhnuli náletům komárů, kteří se tu v lužním lese množí ostošest. Máte tedy nejvyšší čas, komáří sezóna už začíná. Zjara je zase místy hůře průjezdné bláto.
Pohansko, to je lovecký zámeček i archeologický areál, staroslovanské hradiště z 9. století. Je tu zrekonstruovaná velkomoravská polozemnice s kultovním objektem. Panely naučné stezky jsou ovšem ve špatném stavu a nic moc se z nich nedá vyčíst.
Lovecký zámeček Pohansko, který si nechali postavit Lichtenštejnové začátkem 19. století. Je hezky opravený. V době naší návštěvy byla zavřená archeologická expozice a fungovalo výdejní okénko s občerstvením, mj. velkou nabídkou lahvového piva z různých malých pivovarů. Odpoledne už bylo celé okolí doslova poseto návštěvníky.
Socha Lubo Kristka Strom větrné harfy je devátým zastavením Kristkovy podyjské glyptotéky, která sleduje celý tok (Moravské) Dyje. Nad kovovou plastikou, kterou rozezvučí vítr, právě kvete krásná hrušeň. Krásné velké hrušně mě ostatně udivovaly na celém Soutoku.
Lužní lesy a slepá ramena řek – typický obrázek Soutoku
Druhý lichtenštejnský lovecký zámeček, Lány, se právě opravuje. Kolem něj jsou rozlehlé louky, mokřady a solitérní stromy, na kterých hnízdí čápi.
Zámeček Lány projektoval rakouský architekt Josef Hardtmuth, známý také jako zakladatel továrny na tužky Kooh-i-noor.
Košárské louky, na jaře pravidelně zaplavované, ráj pro mokřadní ptáky. Suchý poldr je součást protipovodňových opatření. Tahle část cesty vede po zpevněné cestě kolem tůní, u kterých vyzpěvují rákosníci.
Závěrečný úsek cesty vede po dřevěném chodníčku. Jste tu jen 148 metrů nad mořem.
Historický hraniční kámen (1755) si můžete prohlédnout ze všech stran.
Poslední metry řeky Dyje a vlevo rakouské rybářské chaty s obřími sítěmi.
Soutok. Vpravo Dyje, vlevo Morava, která Dyji přebírá. Společně po necelých 70 kilometrech dotečou do Dunaje a pak do Černého moře. Zároveň je to místo na hranici tří států. Děti stojí v Česku. Vpravo (na dyjském břehu) je Rakousko, vlevo (na břehu Moravy) je Slovensko.
Poslední metry po deštích zkalené Moravy, než přibere Dyji.
Jiklínská cesta. Od soutoku můžete jet buď po ní (motá se, ale je moc pěkná), nebo podél břehu Moravy.
Morava a starý most do slovenských Kútů. Za zády mám výrazně větší dálniční most (D2). Odtud jsme jeli přes Lanžhot zpátky k Pohansku a již známou cestou do Břeclavi. Tam je u nádraží cukrárna s výdejním okýnkem a výbornou zmrzlinou.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *