Zbytečná panika kolem brouků
Už třetí rok píšu úvodníky pro časopis Ahoj divočino, skvělý čtvrtletník, který vezme děti do přírody a baví i dospělé. Desátým zvířetem, co mým prostřednictvím napsalo dětem dopis z divočiny, se stala majka fialová. Nápadný brouk s mimořádně zajímavým životním cyklem. Posel jara s pochroumanou pověstí, kterou jsem chtěla napravit.
Majky obecné i fialové můžete už v březnu potkat na loukách, okrajích lesů, pasekách i v zahradách. Poplašné zprávy o nich tvrdí, že jsou nejnebezpečnějším broukem v Česku se zabijáckými schopnostmi. Co je na tom pravdy? Cituju z článku, který teprve vyjde v jarní Ahoj divočino:
„Nás majek se opravdu nemusíte bát. Ano, umíme z článků na nohách vypouštět kapičky jedu, co vypadá jako olej, ale děláme to pouze v sebeobraně. Třeba když nás chce sezobnout pták. Jestliže nebudete majky a jiné brouky mačkat v ruce, nebo dokonce strkat do pusy, nijak vám neublíží. To za všechny majky slibuju na holý pupek.“
