Vyslechla jsem zajímavou přednášku o bobrovi evropském, a tak se s vámi podělím o pár faktů. Ráda o bobrech a setkáních s nimi mluvím i na přednáškách nebo během programů pro školy. Fascinující zvíře!
Bobr evropský je největší hlodavec Evropy, měří až 1 metr a váží průměrně 20 kg. To ovšem není nic proti dvoumetrovým metrákovým „prabobrům“ Castoro
Dlouho byl loven pro kůži, maso a také kvůli škodám, které lidem způsoboval svými ostrými zuby. V 19. století u nás nezůstal jediný bobr. Dnes jich tu žijí tisíce, z toho asi 40 kousků v NP Podyjí a Thayatal, a jsou zákonem chráněni.
Na zadních nohách mají bobři plovací blány. Díky nim dobře plavou a na břehu se neboří do bláta. Jeden z nehtů mají schválně rozdvojený – používají ho k očistě, odrbávají si jím ze srsti bláto.
Placatý ocas pokrytý zrohovatělými šupinami používají ve vodě jako kormidlo. Plácnutí ocasem o hladinu varuje ostatní před blížícím se nebezpečím. Bobří ocas byl ve staročeské kuchyni vyhlášenou pochoutkou.
V místech s vysokými břehy žije bobr v norách, do kterých vstupuje pod vodou. Také si staví hráze a hrady. Bobří území poznáte podle stromů, které mají kmeny okousané do tvaru přesýpacích hodin. Na zemi leží hromady hoblin a vypadá to tam jako v řezbářské dílně.
Živí se rostlinnou potravou (no bať, je to přece hlodavec). V zimě okouše a spase asi 900 gramů kůry ze stromů a keřů, v létě zblajzne i dvě kila pobřežních rostlin. Nejednou jsem viděla do vody natahané stvoly kukuřice z blízkého pole.
Na krátkém videu se v Dyji prohání jeden z podyjských bobrů. Pozorovala jsem ho hezky zblízka v jednom jarním podvečeru. Obecně jsou bobři plaší, aktivní je hlavně za soumraku a v noci, proto není lehké je zahlédnout.
Jak vidíte, bobr plave s hlavou napůl vystrčenou nad hladinu a umí se také dobře potápět. Na jeden nádech vydrží pod vodou až čtvrt hodiny. Přesto se při povodních může utopit.
V nadpisu jsem použila citát z písničky Petra Skoumala a Jana Vodňanského, která pomáhá děti večer nahnat do postele. Jenže bobr jde vlastně spát až někdy nad ránem!