ještěrka zelená sameček

Hadi a ještěři Podyjí

Podyjí je ráj. Plazí ráj.

Snad v každé skupině, kterou provázím Podyjím, se najde někdo, kdo má hrůzu z hadů, někteří i z ještěrů. Ale věřte mi, že není čeho se bát! Jsou roztomilí, (lidem) neškodní, vůbec ne slizcí. Navíc před člověkem většinou hned utečou. Vydržím je pozorovat hodiny…

Užovka stromová (Zamenis longissimus) je jeden z nejvzácnějších plazů Podyjí. Nežije na mnoha jiných místech ČR. Je zhruba 1,5 metru dlouhá a dožívá se až 25 let (pokud ji teda dřív nepřejede auto nebo cyklista, což se bohužel pravidelně stává). Podle jedné z teorií je právě užovka stromová obtočená na Aeskalupově holi. Hůl Asklépia, starověkého řeckého boha lékařství a syna boha Apollóna, který léčil všechny nemoci a dovedl oživovat mrtvé, je symbolem lékařů a farmaceutů.
Užovka hladká (Coronella austriaca) je naše nejmenší užovka, dorůstá délky 50–70 cm. Na hřbetě má dvě až čtyři podélné řady skvrn, což někomu připomíná zmijí klikatý pruh. Že by ale v Podyjí žily zmije, prokázané není. Užovka hladká se živí především ještěrkami. Jako jediná naše užovka je vejcoživorodá: z vajíček se hned po nakladení líhnou mláďata.
Užovka podplamatá (Natrix tessellata) bývá vidět hlavně v těsné blízkosti vody, jak se sluní na kamenech (často ve skupinách), nebo přímo ve vodě. Velmi dobře plave, potápí se a loví ryby, čolky a žáby i hluboko pod hladinou. Tu a tam vystrčí hlavu z vody jako periskop a sleduje okolí. Některé užovky podplamaté jsou zbarvené víc do zelena, některé do hněda a na zádech je zdobí vzor z tmavších skvrn.
Užovka obojková (Natrix natrix) je velký, až půldruhého metru dlouhý had, s velkýma očima a typickými žlutými půlměsíci za havou. Je to nejběžnější had v Česku, často je vidět nedaleko vody. Živí se obojživelníky, rybkami nebo malými hlodavci. Na fotce má jakoby zakalené oko, což značí, že se bude brzy svlékat.
Slepýš křehký (Anguis fragilis) je beznohý ještěr, který vypadá jako had a pohybuje se plazením (i když ne tak obratně jako třeba užovky), stejně jako ještěrka ale umí v nebezpečí odhodit část ocásku. Slepýše potkávám nejčastěji na místech, kde se můžou schovat do hromady listí.
Samečci ještěrky zelené (Lacerta viridis) jsou známí parádníci a v době páření se jim takto sytě tyrkysově vybarví hrdlo. Snaží se tak zapůsobit na samičky. Potkat celkem ochotně pózující ještěrku zelenou nebývá v Podyjí nic složitého, je tu dokonce výrazně četnější než jinde běžná ještěrka obecná.
Samička ještěrky zelené je vybarvená zeleno-hnědě, takže trochu připomíná svatebně vybarveného samce ještěrky obecné, má však o poznání delší ocas. Tady se právě svléká z kůže, trhá ji ze sebe v cárech odíráním o kameny a dřevo. Neměla na to ale moc klidu: vyhlédnul si ji nedaleko číhající sameček a bez delších cavyků a námluvních procedur si ji vyhlédl jako budoucí mámu svých dětí. Natočila jsem je na video, podívejte se na něj na YouTube.
Ještěrka obecná (Lacerta agilis). O ještěrkách je známé, že dovedou odhodit kus svého ocásku. Nedělají to rády, přijdou tak o dost energie, ale může jim to zachránit život – odhozený kousek se ještě chvíli mrská a útočníka tak zmate, takže se zaměří na něj a nepronásleduje ještěrku. Ocásek zase celkem rychle doroste. Nikdy už není tak hezký jako předtím, co už. A někdy se stane, jaké té ještěrce z fotky, že při dorůstání dojde k nepravidelnosti a dorostou ocásky dva. Nebo i tři.

Pokud vás podyjští plazi zajímají, prostudujte si informační leták, který vydala Správa Národního parku Podyjí, nebo se podívejte na krátký film V ráji plazů.

Ještěrka zelená, samec
Ještěrka obecná
Z vody vykukující hlavy užovek podplamatých
Společně se slunící ještěrka obojková (na fotce výš) a slepýš křehký (světlejší hnědá kůže se vzorem kohoutí stopy)
Ještěrka zelená, samička
Užovka stromová
Mládě ještěrky zelené

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *